Tento týden je slabý, co se týká klientů v restauraci (oproti tomu, co
znám z Mallorky je to slabé pokaždé ), tak začínám až v sedm večer. A
jelikož se počasí již trochu umoudřilo (v noci pořád leje, ale přes den
již i svítí slunce), tak jsem se rozhodla využít téměř celého dne volna k
výletu na sousední ostrov Carenero.
Nasedla jsem na vodní taxi a nechala se přepravit těch cca 100 metrů na
protější břeh. Část osady na pobřeží připomíná spíše slum, odpadky se
občas povalují kolem obydlí na kůlech. A samozřejmě všude slupky od
kokosových ořechů.
Vydala jsem se podél pobřeží s cílem obejít ostrov. Je to relativně malý
ostrov, který, pokud se jednou zvedne hladina moří o metr, zmizí z
větší části pod vodou. Západní část pobřeží je lemována vilkami
obklopenými udržovanou zelení. Směrem na sever se ale stezka mění v
rozbahněnou cestičku vedoucí kolem mangrovníků, kde je třeba dávat pozor
na každý krok. Z palmy ulamuji dva zelené kokosy. Jeden rozbíjím hned,
abych se v tom dusnu osvěžila kokosovou vodou a druhý beru do batohu na
později.
Cesta vede i křovím a dostavám se postupně k plážím. Na východní straně
jsou ideální podmínky na surfování. Méně však
na odpočinek na pláži. Všude spousta kokosových ořechů a palem a také
stromů s širokými kmeny rostoucími v mokřadech kousek od pláže. Prý v
korunách pobývají lenochodi, ale žádného jsem neviděla. Dostávám se na
písečnoú pláž, kde odpočívá několik turistů. Nedočkavě skáču do moře.
Obloha se pomalu zatahuje (jak typické tady) a ve vodě je mi dokonce
tepleji, než na souši.
Po třetí hodině to balím a vyrážím kolem plážových resortů k molu, odkud
vyplouvají čluny zpět do Bocas.
Odpoledne ještě strávím hodinku na hlavní ulici a rozdávám letáky s
reklamou na náš hostel. A večer se nudím v restauraci (tento týden je to
tu hooodně slabé). Po skončení šichty však vyrážím na diskotéku do
Barco hundido, kde potkávám opět Ediho, se kterým se mi fantasticky
tančilo minulou středu. Snažím se užít si co nejvíce merengue,
salsu,reggeaton, po návratu do Evropy to bude zase samý house a techno a
popík.
Postřeh z Bocas: muži jsou tu většinou velmi galantní a lidé
přátelští...tohle mi bude těžké opouštět.
Žádné komentáře:
Okomentovat